Německo s narůstajícím podílem obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu čelí kvůli nepříznivému počasí výkyvům produkce energie. Tento problém se popisuje německým termínem „dunkelflaute.“

Dunkelflaute nastává, když povětrnostní podmínky způsobí, že větrná a solární zařízení produkují málo energie nebo vůbec žádnou. Jedná se především o hustou oblačnost a bezvětří, které přetrvává déle než jeden den.

Energetická poradenská firma Aurora ve své analýze z roku 2021 zjistila, že pokud Německo přejde plně na obnovitelné zdroje, může kvůli špatnému počasí ročně chybět této zemi výkon až 10 gigawattů elektrické energie, což odpovídá zhruba 10 běžným jaderným reaktorům.

Již příští rok by 40 až 45 % celkové energie Německa mělo být generováno právě z obnovitelných zdrojů.

Nicméně pokles produkce energie, například z větrných elektráren, na které Německo sází nejvíce, může být kvůli nepříznivému větru v Německu celkem zásadní.

Němci řeší časté výkyvy produkce elektřiny z větrných elektráren

V období od roku 2019 do roku 2023 větrné elektrárny v Německu vykazovaly značnou nerovnoměrnost výkonu jednotlivými ročními obdobími, kdy v prvním čtvrtletí generovaly v průměru 14,16 TWh elektřiny, což bylo asi 28,4 % celkové produkce elektřiny Německa. V druhém čtvrtletí pak produkce elektřiny z větrných elektráren kvůli nepříznivému větru poklesla v průměru na 7,87 TWh (19 %) a ve třetím čtvrtletí až na 7 TWh (16,3 %). Ve čtvrtém čtvrtletí se zvýšila na 12,8 TWh (27,5 %).

Podle Reuters jsou tyto poklesy v absolutní a relativní produkci větrných elektráren zaznamenány i přesto, že se jejich celková kapacita zvýšila od roku 2018 do roku 2022 o 13 %. Tyto energetické ztráty pak především kompenzuje elektřina generovaná z uhelných elektráren.

Podobné výkyvy produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů kvůli nepříznivému počasí nejsou ojedinělé.

Když vítr nefouká ve Velké Británii nebo v Austrálii

V roce 2021 během letního a podzimního období většina evropských zemí zažila takzvané větrné sucho, když se rychlost větru na mnoha místech Evropy zpomalila o 15 % ve srovnání s ročním průměrem z minulých let.

Ve Velké Británii se podíl elektřiny z větrníků na celkové produkci snížil z 18 % v září 2020 na pouhá 2 % v září 2021. Aby Velká Británie tuto ztrátu nahradila, musela obnovit těžbu uhlí.

Podobná situace se přihodila letos v Austrálii. Podle australské agentury Financial Review se kvůli „větrnému suchu“ od dubna do června letošního roku zvýšila produkce uhlí o 6,5 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.

Poradenská energetická společnost Globa-ROAM vypočítala, že produkce elektřiny z větrných elektráren zůstala během tohoto období v Austrálii prakticky stejná jako v roce 2021. Přitom se kapacita větrných elektráren navýšila o 2 500 megawatt.

Někteří odborníci předpovídají v budoucnu méně větru

Podle výzkumu zveřejněného univerzitou Yale se od roku 1978 do roku 2010 rychlost větru během každé dekády snížila o 2,3 %. A podle klimatického panelu IPCC by se průměrná rychlost větru měla do roku 2100 snížit o dalších 10 %.

Hannah Bloomfiled, výzkumnice z univerzity v Bristolu, přitom tvrdí, že jen malé změny v rychlosti větru vedou k mnohem větším změnám produkce energie z větrných elektráren.

Na vlivu počasí, ať už na mracích, dešti, sněhu či vedrech, je samozřejmě také závislá účinnost solárních elektráren. Při zatažené obloze může účinnost solárních panelů klesnout až na čtvrtinu jejich běžné produkce elektřiny.