Vědci usilovně pracovali na tom, aby pomohli paralyzovaným lidem, kteří ztratili schopnost
dorozumět se. Nakonec se jim to podařilo. Vnášejí tak naději do světa všech lidí, kteří by se svým
okolím opět rádi komunikovali pomocí slov.

Zařízení, které čte myšlenky
Až doposud lidé, kteří potřebovali z jakéhokoliv důvodu pomoc při komunikaci, mohli využívat zařízení,
která vyžadovala určité pohyby, například změnu pohledu očí. Vzhledem k tomu, že tyto úkoly ale nebyly
schopni vykonávat všichni hendikepovaní, vědci se zaměřili na objevení takového zařízení, které dovede
číst myšlenky a člověk tak nemusel vynaložit úsilí na nic jiného než přemýšlení. „Naše zařízení přímo
předpovídá myšlenky, což pacientovi umožňuje soustředit se pouze na vyslovení slov v mysli a převedení
jich na text,“ vysvětluje Sarah Wandelt, neurovědkyně ze společtnosti Caltech.
Tato řeč je tak považována za jednodušší a intuitivnější. Její jednoduchost tkví zejména v tom, že
pacient nemusí vynakládat úsilí na to, aby slova vyhláskoval nebo se je snažil vyslovit.

Vše je práce implantátů
Celý systém funguje na bázi elektrod, které se voperují do mozku. Tyto elektrody jsou velmi citlivé a
zachycují každý nervový signál spojený s komunikací. Tyto signály jsou poté přeloženy do textu, který je
slyšitelný pro okolí pomocí počítačových programů, které generují řeč.
„Jedná se o opravdu vzrušující přístup, který posiluje sílu spojení základních principů neurovědy,
neuroinženýrství a strojového učení pro obnovu komunikace a mobility,“ uvádí Hochberg z
Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School v Bostonu a Brown University v Providence.
Práce těchto implantátů je tak dokonalá, že vědci dokázali zcela přesně určit, na které z osmi slov myslí
osoba ochrnutá od krku dolů, jenž mluví anglickým a španělským jazykem. Implantáty detekovaly slova
v obou jazycích.

Elektrody zachytí tyto signály nervových buněk v zadní oblasti mozku, která se podílí na řeči a pohybech
rukou. Mozkový implantát by tak mohl být nakonec použit i k ovládání zařízení, která mohou provádět
úkoly, které se běžně dělají rukama.

Případ ze San Francisca
Neurolog Sean Metzger z Kalifornské univerzity se se svými kolegy věnoval výzkumu řeči u muže, který
po autonehodě a následně prodělané mrtvici nemohl mluvit více než 15 let. V této studii Pancho, jak se
muž jmenoval, nepoužíval písmena, místo toho se snažil myslet na kódová slova jako je například A –
Alfa nebo E-Echo. Skládáním těchto kódů se Panchovi dařilo vytvořit věty jako „To nechci“ nebo „To si
musíte dělat legraci.“ Každé sezení skončilo tehdy, když se muž pokusil stisknout ruku, čímž vytvořil
pohybový nervový signál, který zastavil dekódování.
V každém případě tento systém umožnil Panchovi produkovat přibližně sedm slov za minutu, což je o dvě
slova více, než dokáže vyprodukovat současné komunikační zařízení (5 slov za minutu). Jen pro
porovnání, zdravý člověk v běžné řeči vyřkne za minutu přibližně 150 slov. „Této rychlosti bychom
jednou rádi dosáhli“, uvádí Metzger.

Ovšem aby toto bylo možné, technologie bude muset být ještě lepší, přesnější a rychlejší. Vědcům není zatím jasné, zda tato nejnovější technologie bude fungovat i pro jiné lidi, s hlubšími vadami řeči. Podle
vědců se jedná ještě stále o ranné časy.