Třebaže principy umělé inteligence jsou tady s námi již roky, teprve rok 2023 ukázal, nakolik může být tento obor vlivný. Točí se v něm obří peníze, vznikají kvůli němu nová právní opatření i nové firmy. Co všechno se za minulý rok událo? 

Vývoj v OpenAI

Vše začalo na konci roku 2022 uvedením Chat-GPT od nenápadné společnosti OpenAI. Netrvalo dlouho a Chat-GPT se stal nejrychleji rostoucí aplikací všech dob, překonávaje tak Tiktok. Za pouhé dva měsíce si získal oblibu neuvěřitelných 100 milionů uživatelů. 

OpenAI nelenivěla a záhy v březnu představila vylepšenou verzi Chat GPT-4, která zvládá delší texty a obecně disponuje lepšími parametry. V listopadu 2023 navíc OpenAI “čtyřku” vylepšila, novou verzi pojmenovala GPT-4 Turbo. Je opět jen pro placené uživatele a rozšiřuje tzv. kontextové okno na 128 tisíc jazykových tokenů (což je asi 300 stran textu v angličtině). Nová verze navíc přinesla přístup k internetu a zajímavou možnost vytvářet si „vlastní GPT“. Ta byla ještě rozšířena na začátku ledna 2024 zavedením personalizovaných chatbotů.

Kde OpenAI bere peníze na všechny své projekty? Není žádným tajemstvím, že za ní stojí významný hráč na IT trhu, Microsoft. Na začátku roku do společnosti investoval 10 miliard dolarů a na oplátku mohl integrovat technologie do svých produktů, včetně do vyhledávače Bing a aplikací jako Word nebo PowerPoint. S integrací došel Microsoft tak daleko, že na začátku ledna 2024 dokonce představil klávesnici s novým tlačítkem pro chatbota Copilot. Chlubí se, že je to první změna na klávesnicích pro Windows za poslední dekády. 

Společnost OpenAI sice již dříve spolupracovala s Microsoftem, ale není pochyb, že další várka peněz jen urychlila vývoj AI – a také značně podpořila růst Microsoftu. Za rok její akcie vyrostly o 150 procent. 

“Převrat” v OpenAI

Ne všechno však je tak růžové a i v OpenAI se vyskytly problémy. Neshody nejvyššího vedení v OpenAI si totiž vyžádaly v listopadu menší palácový převrat, jak upozornil CzechCrunch.cz. Jedni se ve vedení považují za technooptimisty a chtěli by technologii co nejvíce zpeněžit, ti druzí jsou váhavější a raději by viděli více bezpečnostních opatření. O co přesně šlo? 

Šéf firmy, Sam Altman, byl spolu s dalším spoluzakladatelem vyhozen správní radou. Spolu s ním začali na protest odcházet další zaměstnanci. Nakonec se však z nepokojů nic nevyklubalo, neboť se Sam Altman po hrozbě odchodu většiny zaměstnanců a lobbování investorů vrátil po pár dnech do čela Open AI, jak informovala např. Lupa.cz. Altman mezitím sice dostal nabídku na pozici od Microsoftu, ale post CEO v Open AI se neodmítá. V Open AI se mezitím vyměnila správní rada, která byla více krokům Altmana (považovaného spíše za onoho technooptimistu) nakloněna. Usedl v ní nyní např. bývalý šéf Salesforcu Bret Taylor či bývalý americký ministr financí Lawrence Summers. V podobné době oznámila investiční společnost Thrive Capital plány na chystanou nabídku na prodej akcií OpenAI. Tím by se firma mohla ohodnotit na 86 miliard dolarů. Není se však čemu divit, společnost je v hledáčku médií a očekává nárůst obratu na jednu miliardu dolarů – a to i přesto, že OpenAI je čistě technicky stále jen neziskovka, třebaže s jistými výhodami, jak popsal např. kanál Good Work. 

Open AI samozřejmě není jedinou firmou, která těží z fenoménu umělé inteligence. Mnoho startupů i již velkých firem se na pole pustilo, netřeba jmenovat giganty jako Google se svým Bardem, Amazon s Lexem či divizi Zuckerberga „Meta AI“, která si dokonce troufla na replikování slavných herců a osobností pomocí velkých jazykových modelů (LLM).

Fenomenální čísla Nvidie

Z fenoménu AI však netěží jen softwarové společnosti, ale i hardwarové. Nebo jen některé – mám nyní samozřejmě na mysli amerického výrobce čipů Nvidia. Ten zaznamenal v druhém čtvrtletí výrazný nárůst čistého zisku o 843 procent na 6,2 miliardy dolarů, a to především díky rozmachu umělé inteligence. Nvidia totiž využila náhlého vzrůstu po poptávce grafických karet, které jsou nezbytné pro trénování AI. Ostatně, v průběhu roku jsme mohli např. slyšet, že Rusko plánovalo použít 10 000 grafických karet Nvidia H100, které ovšem jsou v této zemi zakázané – plán je tak ve hvězdách. 

Co však rozhodně ve hvězdách není, jsou tržby Nvidie, které bijí do očí svými fenomenálními čísly. Tržby se společnosti ve druhém čtvrtletí zdvojnásobily na 13,5 miliardy dolarů, a očekávání tržeb v dalším čtvrtletí bylo překonáno o 2 miliardy dolarů na 18 miliard. Není divu, že její akcie se katapultovaly o téměř 240 %, s celkovou tržní kapitalizací dosahující 1,4 bilionu dolarů. Nvidia se tak stala první čipovou společností, která překročila hranici jednoho bilionu tržní hodnoty.

Mladé evropské startupy

Nelení se ale ani v Evropě a vypadá to, že i starý kontinent má šanci chytnout velké ryby. Tak například německý startup Aleph Alpha obdržel investici ve výši půlmiliardy dolarů, informuje CzechCrunch.cz. Tak vysoká částka je považována za výjimečnou i mezi dospělými startupy, natožpak takto mladičkým. Společnost vyvíjí vlastní umělou inteligenci, specializuje se na velké jazykové modely a zdůrazňuje evropskou datovou suverenitu. Německý ministr hospodářství Robert Habeck označil úspěch startupu za „neuvěřitelný“ a podtrhl jeho význam pro posílení umělé inteligence v Evropě.

Další evropská firma, tentokrát z Francie, Mistral AI má též ambice konkurovat americkým lídrům v oblasti umělé inteligence. Mistral AI založilo pár třicátníků kteří mají bohaté zkušenosti s AI mj. z Googlu či Mety. „Na celém světě existuje skupina osmdesáti až sta lidí, kteří mají takovou úroveň zkušeností jako oni,“ řekl Antoine Moyroud, partner fondu Lightspeed Ventures Partners. Právě toto výjimečné postavení přesvědčilo investory ve startup vložit peníze a to i přesto, že zatím de facto nic nevytvořil. Mistral AI v polovině července získala od investorů rekordní seedovou investici 105 milionů eur, což vystřelilo hodnotu společnosti na odhadovaných 5,7 miliardy korun. Jejich plánem je vytvořit jazykový model založený na veřejně dostupných datech, s cílem učinit umělou inteligenci užitečnou. Jak se jim to podaří, zatím nevíme, nicméně je jisté, že o nich ještě uslyšíme – na konci roku 2023 byla Mistral AI naceněna na více než 2 miliardy dolarů. 

Evropská komise a Akt o AI

V době prudce se vyvíjejícího trhu a nečekaných událostí převzala EU iniciativu v právních záležitostech. Bavíme se o tzv. Aktu o umělé inteligenci, který sice byl Evropskou komisí předložen již v roce 2021, avšak teprve s nástupem ChatGPT-3 se stal velmi aktuálním. Eurokomisaři urychlili úsilí, a díky tomu mohli říci, že Evropská komise přivítala první celosvětová pravidla pro regulaci umělé inteligence (AI), jak informovala ČTK. Byla dojednána po 37hodinovém vyjednávacím maratonu mezi Evropským parlamentem a členskými státy. 

Šéfka komise, Ursula von der Leyenová, označila dohodu za historický okamžik. Konkrétní informace o obsahu dokumentu nebyly zveřejněny. Regulace, která vstoupí v platnost nejdříve v roce 2025, umožní EU postavit se na první místo v oblasti regulace umělé inteligence, před USA, Čínou a Británií. Dohoda např. zakazuje sledování lidí v reálném čase a používání biometrických technologií, tedy až na pár výjimek, jako je stíhání závažné trestné činnosti. Budoucnost teprve ukáže, jestli se Akt o AI osvědčí, a především pokud bude dobře sloužit lidem. 

Rok 2023 byl pro AI průlomovým a rozsah změn a událostí se nemůže vměstnat do jednoho článku. Obor přináší spoustu výzev a rizik, ale zároveň také příležitostí a nadějných obzorů.