Stali jsme se součástí takzvaného „internetu věcí“ (anglicky internet of things, IoT). Bezdrátové sítě nám umožňují okamžitý sběr, výměnu a vyhodnocování dat. Mobilním telefonem můžeme zaplatit v obchodě, vyřídit většinu naší komunikace a spustit na dálku „chytré“ domácí přístroje. Různé mikročipy, čidla a senzory nám postupně skýtají nevídané možnosti.

Podle webových stránek BBC mají například ženy od roku 2018 k dispozici díky finanční podpoře Billa Gatese antikoncepční mikročip. Ten se vloží pod kůži a na pokyn bezdrátového přístroje je údajně schopný uvolnit do těla hormon levonorgestrel, který má zabránit ženě v otěhotnění.

Během posledních dvaceti let zaznamenal internet věcí (IoT) ve světě obrovský nárůst. Oblíbený je i u nás.

IoT se začal budovat na začátku 21. století souběžně se zdokonalením internetových a informačních/komunikačních technologií ICT. Během dvou dekád se IoT stal pevnou součástí globální ekonomiky. Prakticky všechny sektory ekonomiky – od zdravotnictví, přes služby, zemědělství, bankovnictví po těžební průmysl – se stávají na internetu věcí závislými.

IoT stal velkou obchodní příležitostí. V roce 2023 byl globální trh IoT odhadován na jeden bilion dolarů. A do roku 2028 by se měl zdvojnásobit na 2 biliony dolarů.

IoT je velmi rozšířený i v České republice. Například nositelnou elektroniku (chytré hodinky, fitness náramky, bezdrátová sluchátka) připojenou k bezdrátovým sítím v roce 2022 využívalo 44 % osob. Stejné procento lidí sledovalo takzvanou chytrou televizi.

Chytré zdravotnické přístroje zatím u nás používalo jen 6 % osob, ale to se asi brzy změní. Díky rychlému rozvoji nanotechnologií se IoT nyní rozšiřuje o takzvaný „internet nano-věcí“ (anglicky internet of nano-things IoNT).

Co přesně je internet nano-věcí IoNT?

Jednoduše řečeno IoNT znamená všechny komunikační technologie, které jsou o velikosti nano-metru (miliardtina metru) propojené bezdrátovou sítí. Podle odborníků se jedná o různé nano-roboty, nano-senzory, nano-stroje, které mohou komunikovat a sdílet mezi sebou a mezi dalšími většími systémy data.

IoNT se postupně začleňuje do většiny aplikací kolem nás. Ať již jde o telefony, počítače, domácí přístroje, dopravní prostředky či velké systémy infrastruktury. Různé nano-přístroje se již používají například ve zdravotnictví a začínají se vkládat i do těl biologických organismů včetně člověka.

Řízení a monitorování nano-přístrojů je digitalizováno a neustále propojeno s internetem. Což vyvolává řadu otázek z hlediska bezpečnosti IoNT a jeho možných dopadů.

Například pokud by se do systému nabourala třetí strana a došlo ke zneužití dat. Tuto problematiku jsme již částečně analyzovali v jednom z minulých článků.

Podívejme se nyní na jiný problém, a to na možné dopady IoNT na zdraví člověka kvůli elektromagnetickému záření, které je jeho nedílnou součástí.

Jak systém IoNT funguje?

V nedávné recenzované studii odborníci z různých zemí popisují typický „chytrý“ dům brzké budoucnosti, ve kterém většina přístrojů bude bezdrátově přes nano-přijímače permanentně napojena na internet (obrázek 1 – naleznete ve studii).

IoNT navíc umožní napojení našich těl. Například zdravotnický personál bude na dálku schopný ovládat nano-přístroje připnuté na těle a uvnitř člověka (obrázek 2 – naleznete ve studii).

Experti v této studii (na obrázcích 1, 2 a 4) uvádí, že IoNT se skládá ze čtyř hlavních komponentů: nano-uzly, nano-routery, zařízení s nano-mikro rozhraním a mikro-gatewaye. Nano-uzly odesílají pomocí bezdrátových sítí data na nano-router, což je nano-komponent s mnohem větším výpočetním výkonem.

Nano-uzly či nano-routery mohou být umístěny na těle či uvnitř člověka. Nano-router opět bezdrátově řídí přenos informací mezi nano-uzly a odesílá informace do zařízení s nano-mikro rozhraním.

Nano-mikro rozhraní shromažďuje všechna data z nano-routerů a odesílá je pomocí kombinace nano-komunikačních technik a klasických síťových protokolů do mikro-gatewaye.

Mikro-gatewayem může být třeba mobilní telefon, který pak funguje jako řídicí jednotka celého systému a umožňuje přístup k datům odkudkoliv v rámci internetu.

Všechny tyto komponenty vzájemně komunikují pomocí elektromagnetických vln, které jsou na základě mnoha studií pro zdraví člověka „škodlivé“.

Dopady IoNT na zdraví člověka

Různé studie a výzkumy ukazují, že elektromagnetické pole vyzařované bezdrátovými a elektronickými zařízeními mohou souviset s neplodností či potraty. Částečný souhrn těchto studií analyzující zdravotní nebezpečí související s plodností a otěhotněním si můžete přečíst v tomto článku. Jiné studie naznačují spojitost mezi používáním mobilních telefonů a výskytem rakoviny.

„Radiofrekvenční záření má biologické efekty“ u potkanů, některé z nich jsou „relevantní ke vzniku rakoviny“, shrnul závěry jedné z těchto studií Jon Samet, profesor preventivní medicíny a děkan Coloradské školy veřejného zdraví.

V roce 2011 bylo radiofrekvenční záření z bezdrátových sítí klasifikováno Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako „možný“ lidský karcinogen (skupina 2B).

Fiorella Belpoggi, ředitelka italského Ramazzini Institutu (RI) a vedoucí jednoho z výše uvedených výzkumů v roce 2016 řekla, že „IARC by měla zvážit změnu klasifikace na „pravděpodobný“ lidský karcinogen. I kdyby byl tento hazard pro zdraví nízký, miliardy lidí jsou tomuto záření vystaveny.“

Prestižní vědecký časopis Scientific American o výsledcích výzkumu RI čtenáře informuje, že existuje „jasný důkaz“ toho, že RF záření souvisí s rakovinou srdce (schwannom), a existuje též „možný důkaz“ spojitosti s rakovinou mozku (gliom).

Výsledky celosvětové studie zveřejněné v časopise British Medical Journal uvádějí, že prudce přibývá případů rakoviny. Dle studie zahrnující 204 zemí a 29 typů rakoviny vzrostl počet případů rakoviny u lidí ve věku od 14 do 49 let za tři desetiletí téměř o 80 % – z 1,82 milionu v roce 1990 na 3,26 milionu v roce 2019.

Navzdory studiím o nebezpečných dopadech jde technologický „pokrok“ dál

Během posledních deseti let celkem dvacet devět odborníků (doktoři, výzkumníci, akademici) z deseti zemí shromažďují studie a výzkumy o možných dopadech elektromagnetického vlnění na zdraví člověka a ukládají je na tyto webové stránky.

Jednotlivé studie analyzují negativní dopady bezdrátového záření na buňky, DNA a geny, na chování člověka, na vznik rakoviny, neplodnost či na neurologická onemocnění. K dnešnímu dni jich na těchto webových stránkách najdete přes tisíc osm set.

Přes všechny tyto možné dopady se IoNT postupně stává součástí většiny aplikací, které se bezprostředně dotýkají našich životů. IoNT se rozšiřuje a roste stejnou rychlostí jako v minulosti IoT.

V roce 2022 dosáhl IoNT na globálním trhu hodnoty kolem 15 miliard dolarů. Do roku 2028 prý bude jeho hodnota více než třikrát větší – a to 52 miliard dolarů. S velkou pravděpodobností poroste IoNT i u nás.