Informace, vědění, fakta – to se stává v době, vhodně pojmenované informační, směnným artiklem, za který jsou lidé a především velké firmy ochotni zaplatit obrovské peníze. Se vzestupem chatbotů jsou informace opět ještě více komodifikovány (tedy stává se z nich zboží). Díky chatbotům můžeme obchodovat nejen se statistikami, ale také např. s databází časopisů pro trénování nových modelů, či nových systémů pro podporu zákazníků (CRM). Kde se ale myšlenka informace jako zboží vzala? 

Musíme se podívat na filosofické dílo Postmoderní situace Jeana Francoisa Lyotarda, kde tento francouzský filosof nastiňuje, že vnímá informace nejen jako fakta nebo znalosti, ale jako zboží. Tedy něco, co se kupuje a prodává a jehož hodnota se určuje podobně jako hodnota jakéhokoli jiného ekonomického zboží. Podle Lyotarda se se vstupem společnosti do postmoderní doby mění status vědění, které se stává primárním zdrojem obživy většiny lidí. Lidé nepracují, aby vypěstovali pšenici nebo vyrobili v továrně boty; lidé pracují, aby vytvořili informace. Lyotard píše: „Lze si podobně představit tok poznatků (informací) téže povahy a procházejících stejnými kanály, z nichž však jedny budou vyhra­zeny pro „rozhodovatele“, kdežto druhé budou sloužit k splácení permanentního dluhu každého jednotlivce vůči společenským vaz­bám.“ Lyotard se opravdu domnívá, že informace se již nebudou používat pro získání vědění, ale čistě pro každodenní obživu. A ti, kteří nad nimi mají kontrolu, budou rozhodovat o jejich hodnotě. Tvorba informací v postmoderní době tedy již nemusí nijak obohatit kulturní či vědecký “genofond” lidstva – stačí, když jsou informace vyprodukovány a dalším člověkem zkonzumovány, aniž by vytvářely jakoukoli invenci na každé straně (podobně jako není třeba být vynalézavý při pěstování brambor, které se stejnak zkrátka “zkonzumují”). V tomto ohledu je jasně vidět, že generativní AI má potenciál konzumování informací posunout na další level: nelze od ní očekávat žádnou invenci, ale pro každodenní kancelářskou práci může být přesto revoluční. 

Dopad komodifikace informací je hluboký především na vědu a technologii. Lyotard poznamenává, že v postmoderních podmínkách je vědecké poznání legitimizováno nejen svou pravdivostní hodnotou, ale i výkonem a možnostmi použití, které nabízí. Poznání je legitimizováno svojí užitečností v systémech a schopností vědecké objevy prodávat, domnívá se Lyotard. Ostatně není žádným tajemstvím, že vědecké výzkumy se upínají směrem, kam tečou peníze. Ověřování vědění prostřednictvím prodejnosti představuje významný odklon od „čistšího“, nezaujatějšího vědeckého snažení dřívějších dob. 

Získávání a ovládání informací se tak stává formou moci – instituce, korporace a vlády, které mají přístup k informacím, je mohou kontrolovat a manipulovat s nimi, mají významnou moc nad ostatními. Můžeme v tomto kontextu říci, že právě proto EU neustále pokutuje velké americké firmy za porušování soukromí uživatel a hospodářské soutěže. Snaží se tím udržet na uzdě korporáty, které mají v hrstce to nejdůležitější. Informace. Data o uživatelích, preferencích, klíč k dalšímu obchodování a cílených reklam.