Co mají společného zisky některých evropských zemí z kolonizačních dob s patogeny a genetickým materiálem? James Roguski, americký výzkumník, autor a aktivista, použil tuto paralelu při komentování současných jednání WHO o Pandemické úmluvě, kdy rozvojové země poukazují na nespravedlnost použití jejich genetických materiálů k vývoji léčiv a vakcín, ze kterých profitují země rozvinuté.

Diskuze členů WHO nad Pandemickou úmluvou nejsou stále u konce

Od 19. února do 1. března 2024 zasedal Mezivládní vyjednávací orgán WHO (INB), aby prodiskutoval rozdílné pohledy jednotlivých zemí na Pandemickou úmluvu (v textu dále také jen jako úmluva). Šlo již o osmé zasedání a INB se dostává stále pod větší časový tlak. Již za pár měsíců budou o přijetí úmluvy hlasovat na květnovém 77. shromáždění všechny členské státy WHO. K odsouhlasení je potřeba 2/3 přítomné většiny.

Doposud však neexistuje mezi zúčastněnými zeměmi vzájemná shoda a některé aspekty úmluvy jsou příčinou závažných sporů.

Rozvojové země požadují větší spravedlnost při vývoji léčiv a vakcín

Přes sedmdesát zemí WHO vytvořilo kolem pracovní skupiny Afrika koalici, která žádá férovou distribuci přínosů při vývoji léčiv a vakcín vyrobených z genetických kódů virů, bakterií, patogenů a dalších organismů.

Podle koalice rozvojové země sdílejí s WHO množství biologického materiálu. Nicméně zisky a přínosy nejsou spravedlivě rozděleny a zůstávají v rozvinutých zemích.

V dopise z 27. února 2024, adresovaném hlavním představitelům WHO a jednotlivým členským zemím, tato koalice vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že její obsáhlé návrhy, které by tuto nerovnost napravily, byly INB ignorovány. Koalice si stěžuje, že jsou nerovnoměrně prosazována stanoviska EU. V textu se například píše:

„Je nutné vytvořit robustní finanční a nefinanční mechanismus sdílení přínosů, který by umožnil spravedlivý Systém přístupu a sdílení patogenů (takzvaný systém PABS – článek 12 úmluvy, pozn. red.). Během pandemie covidu-19 mnoho komerčních firem, obzvláště z farmaceutického průmyslu, sklidilo rekordní zisky, a to i díky rozvojovým zemím. Například Pfizer si jen v roce 2022 vydělal 37,8 miliardy dolarů z prodeje vakcín proti covidu-19…“

V dokumentu věnovaném nárokům duševního vlastnictví týkajícího se patogenů, publikovaném taktéž na webu Third World Network, se uvádí: „Rozvinuté země, které čítají jen na 16 % světové populace, se zabezpečily zdravotnickými zásobami, zatímco rozvojovým zemím, které reprezentují 84 % obyvatelstva, se během pandemie nedostávalo základních zdravotnických potřeb.“

Jeden z důvodů této nerovnosti jsou prý podle koalice patenty a práva k duševnímu vlastnictví.

Vlastníky patentů a práv k duševnímu vlastnictví jsou západní instituce

Skupina zemí v návrhu na úpravu systému PABS zdůrazňuje, že „by neměla být uplatňována práva duševního vlastnictví na žádný biologický materiál, včetně materiálu, který je dále nějak upravován“.

Stalo se prý běžnou praxí, že takřka 90 % všech patentů virů (eboly, ziky a dalších) mají ve vlastnictví západní instituce. Tuto nerovnost koalice podrobně analyzuje v již zmíněném dokumentu.

Další zasedání WHO začíná 18. března 2024. Budeme sledovat, jestli INB zakomponuje požadavky těchto sedmdesáti zemí do úmluvy.

Nicméně další odborníci varují, že systém PABS podpoří sdílení upravených patogenů, bakterií a virů, které mohou být potenciálně velmi nebezpečné.

Biologický materiál může uniknout z laboratoří

„Mnoho vědců volá po dočasném zákazu šlechtění a modifikaci biologických materiálů,“ uvádí v nedávném článku Amrei Müller z univerzity v Dublinu. A pokračuje:

„Existuje nespočet příkladů, kdy upravené viry opravdu unikly z laboratoří.“ Podle Müllera je zarážející, že se WHO o tomto alarmujícím aspektu sdílení biologických materiálu na jednáních o Pandemické úmluvě nezmiňuje.

WHO se již nyní rozhodla finančně podpořit výzkum a sdílení patogenů. Za finanční podpory Nadace Gatesových a Rockefellerovy nadace WHO vyhlásila v únoru 2024 dotaci ve výši čtyř milionů dolarů v oblasti genomického dozoru patogenů.

Projekt bude sledovat existující patogeny, jak se transformují a dále vyvíjejí. Tato aktivita je součástí nově založené Mezinárodní sítě sledování patogenů (IPSN) WHO, která podporuje projekty v zemích s nízkými a středními příjmy s cílem „lépe reagovat na hrozby, předcházet jim a vyvíjet léky i vakcíny“.