Náhlý rozmach umělé inteligence může být brát spíše za optický klam, neboť mnoho nástrojů používáme už řadu let a neuvědomujeme si to, jak upozorňuje Petr Koubský na Deníku N. Mediální zájem však podněcuje spoustu debat, mezi které patří i odvěká otázka: “Může AI nahradit lidskou práci?”

AI a trh práce  

Je nepochybné, že AI má potenciál výrazně ovlivnit globální trh práce. Podle analýzy investiční banky Goldman Sachs by AI mohla ovlivnit zhruba 300 milionů pracovníků po celém světě. Není se však co divit, když dle stejné studie zhruba dvě třetiny zaměstnání úzce či široce spolupracují právě s AI. Je zajímavé, že pokud by k masovému nahrazení došlo, podle některých odhadů by to vedlo až k sedmi procentnímu nárůstu HDP, upozornil web Insmart.cz. 

Odhady banky Goldman Sachs jsou sice ze začátku roku 2023, nicméně přinejmenším s úzkou propojeností pracovního trhu a AI se neminuly. Podle nedávného vyjádření ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla totiž v roce 2024 70 až 80 procent Čechů starších deseti let bude  používat nějaký nástroj založený na AI. “Lidé začnou využívat funkce založené na AI, aniž by si to uvědomovali, což povede například ke zlepšení uživatelského komfortu a produktivity,“ uvedl Benzl pro ČTK. Nejrychlejší adaptaci vidí v kancelářském prostředí, kde AI převezme rutinní úkoly a pomáhá s tvorbou obsahu. 

AI však proniká také do akademické sféry, nikoliv jen do kanceláří.  

Může AI dostat vysokoškolský titul?

ChatGPT byl vyzkoušen na začátku roku 2023 na právnické fakultě Minnesotské univerzity. Jeho úkolem bylo odpovídat na otázky ze zkoušek z několika právních oborů a byl hodnocen naslepo spolu se skupinou skutečných studentských testů. ChatGPT dostal stejné zadání jako studenti, tedy 95 otázek s výběrem odpovědi a 12 esejistických otázek. Překvapivě, chatbot si nevedl tak špatně a získal průměrnou známku C+. To by sice v praxi znamenalo podmíněné vyloučení ze studia, ale i tak by podobný výkon v průběhu celého studia práv stačil k dosáhnutí titulu J.D. 

Tým stojící za touto zkouškou navrhuje, aby profesoři předem stanovili pokyny pro používání těchto technologií, pokud hodlají studenty testovat v nekontrolovaných podmínkách, např. online. 

Nelze očekávat, že studenti nových technologií nevyužijí a nevyužívají. Ostatně, není náhodou, že OpenAI hlásila velké oživení provozu na webových stránkách ChatGPT po začátku akademického roku letos v září.

Možnosti studentského zneužití jsou si univerzity vědomy. Například Vysoká škola ekonomická v Praze letos v listopadu rozhodla, že od příštího akademického roku studenti místo bakalářských prací absolvují bakalářské projekty. Má se tím předejít případnému využití umělé inteligence k napsání celé práce. Děkan fakulty Jiří Hnilica uvedl, že detekce využití AI není stoprocentně spolehlivá, a navrhl proto projekty, které jasněji ukazují autentičnost studentovy práce. Jiné školy naopak používání AI podporují, neboť nevidí jinou budoucnost. Chtějí, aby se studenti raději s nástroji naučili pracovat a chápali jejich výhody i nedostatky. 

Právě nutnost naučit se s novými nástroji pracovat a přizpůsobit se nové době nám ukazuje, že situace nemusí být tak temná. Jak praví stará poučka, kde pracovní pozice zanikají, nové rostou jako houby po dešti. 

Analytická společnost Gartner v roce 2020 očekávala, že AI vytvoří 2,3 milionu nových pracovních míst, zároveň v jejím důsledku zanikne 1,8 milionu míst stávajících. Podle Bussines Solution umělá inteligence do roku 2025 zruší 85 milionů pracovních míst, ale zároveň jich 97 milionů vytvoří. Pokud by se tyto statistiky ukázaly jako pravdivé, co za tím je? Proč se stále znova a znova ukazuje pravdivá poučka, že se zánikem pozic vznikají nové?

Smysl práce

Za strachem, že technologie sebere lidem práci, leží obava, že automatizace sebere lidem i práci, která je pro lidi užitečná. Tedy práci, která jim dává smysl a životní naplnění. Lidé se neobávají jen proto, že jim umělá inteligence sebere jednu konkrétní práci, protože ve většině případů lze přesedlat do trochu jiného oboru či zvýšit svoji kvalifikaci. Existuje tu také obava ze ztráty statusu práce. To je více abstraktní obava, která ohrožuje samotný smysl lidské práce – a jakmile se vytrácí smysl lidské práce, je velmi snadné skočit k závěru nesmyslnosti mnoha dalších domén života. Otázka, která podrývá obavu o nahrazení práce stroji, by tedy šla shrnout: “Za jakých okolností může technologie učinit lidskou práci nesmyslnou?” 

Vše souvisí s tím, jakou hodnotu práci přiřazujeme. Pokud bude smyslem lidské práce zvyšování efektivity a dosahování lepších a lepších výsledků, pak by mohla umělá inteligence práci lidí ohrozit, protože potenciálně zvládne mnoho úloh rychleji než člověk. Člověku, který by pracoval pro lepší výsledky, by se tím rozpadl svět, jeho smysl práce by najednou byl absurdní. Proč pracovat, když hodnota, kterou za prací člověk viděl, se rozpadá? 

Smysl práce spoléhající na efektivitu či dosahování výsledků tedy je v ohrožení. Je však možné vymyslet jiný důvod, proč lidé pracují, když ne pro výsledky? Prostá odpověď podle mne zní: lidé pracují, protože to patří k jejich nátuře. Práce je od člověka neoddělitená. 

S takovým odůvodněním práce již je patrné, že AI lidskou práci nenahradí z jednoduchého důvodu, že zkrátka k lidem práce patří. Automatizace z povahy lidské nátury povede vždy k vytvoření nových pracovních pozic. 

Nahrazení lidské práce AI se konat nebude, protože lidé v konečném důsledku nestrpí nicnedělání. Vždy si vymyslí novou práci, ať už bude komplikovanější nebo naopak jednodušší než práce, kterou nahradily stroje. Lidé mají jistou ctižádostivost, a tedy celoživotní lenivění v utopii AI by bylo odporující lidské přirozenosti. Je těžké si představit společnost, která by vědomě chtěla sama sobě podříznout větev tím, že by delegovala všechno lidské (ctižádostivost) na něco nelidského, tedy AI. Taková snaha se rovná umrtvení všech lidských tužeb, které nás v posledku dělají lidmi. Otázka není, jak nahradit lidskou práci, protože práce k člověku neodmyslitelně patří, ať se nám to líbí, nebo ne. Otázka se spíše týká toho, jak práci udělat smysluplnou tváří v tvář technologii, která jí může teoreticky nahradit.