komentář
V dnešní době neustále sledujeme narůstající důraz na korektnost ve všech možných ohledech. Na první pohled to může vypadat jako snaha o vybudování lepší a tolerantnější společnosti, kde jsou všichni respektováni a zahrnuti. Nicméně za zdánlivě vstřícnými gesty se často skrývá pokrytectví nebo strach z vlastního názoru.
Taková snaha o maximální korektnost může zároveň podkopávat otevřený dialog a svobodu slova. Společnost se stává tak citlivou na jakoukoli nepatrnou nepřesnost, že se lidé bojí vyjádřit své skutečné myšlenky. Strach z nesouhlasu nebo ostré kritiky je reálný. Kdo by se chtěl ocitnout v situaci, když za výrok nebo názor, který neodpovídá politicky korektnímu narativu, může být veřejně shazován nebo označen za rasistu, sexistu nebo jinak nesnášenlivého jedince?
Toto snižování svobody slova se někdy stává formou pokrytectví. I když se zdá, že se snažíme o inkluzi a reprezentaci, ve skutečnosti se může stát, že se odvážíme vyjádřit jen to, co se líbí většině. Všichni se tváříme, že jsme progresivní a tolerující, ale všichni víme, že to tak jednoduché není. Bojíme se říct, že někdo je tlustý, protože to může být vnímáno jako urážka. Tento strach nás nutí ke zdvořilosti, která může být jen povrchní a v rozporu s tím, co cítíme uvnitř. Možná by se dalo mluvit jako o ztrátě vlastní autenticity.
Také nemůžeme opomenout zdůraznit, že za zdánlivě vstřícnými kroky směrem k různým rasám, pohlavím a identitám se může někdy skrývat spíše snaha o vyhnání kritiky a obava z veřejného mínění. Filmy dnes musí mít zastoupení všech ras, ať už to odpovídá realitě nebo ne, jen aby se nikdo necítil uražený. To může vést k absurdním situacím a v konečném důsledku k nepochopení a zkreslení skutečné reality a rovněž tak potřeb a hodnot jednotlivých skupin.
Celkově vzato, tlak na korektnost ve společnosti je komplexním tématem, který může mít různé důvody a důsledky. Je důležité se snažit o inkluzi a respekt k různorodosti, ale zároveň nesmíme ztrácet schopnost otevřeně diskutovat, vyjadřovat své názory a kriticky přemýšlet. Pokud se ocitneme v situaci, kde se bojíme vyjádřit svůj pravý názor, je to signál, že něco může být v systému korektnosti narušeno a že je třeba se nad tím zamyslet.