Umělá inteligence má potenciál změnit medicínu k nepoznání. Diagnostikovat nemoci desítky let předtím, než jsou aktuální, určovat rizikové faktory šité každému na míru, a možná i dávat odhad na rok úmrtí – vyvstává však etická otázka, chceme to?

Začátky využití AI v lékařství sahají do 60. let minulého století, kdy první počítače začaly pomáhat lékařům s analýzou obrazů získaných pomocí různých zobrazovacích technik jako EEG. Skutečný průlom nicméně přišel teprve s rozmachem strojového učení v poslední dekádě. Díky schopnosti AI „učit se“ z obrovských datových sad se diagnostika stala přesnější a rychlejší.

Strojové učení v lékařství umožňuje na základě velkého množství dat identifikovat charakteristické rysy nemocí. Jedním z příkladů je klasifikace lékařských obrazů pomocí hlubokého učení, kdy algoritmy automaticky rozpoznávají patologické změny na snímcích MRI nebo CT. 

Podle výzkumu vědců z University Hospitals Birmigham NHS Foundation Trust, umělá inteligence může být stejně dobrá při diagnostikování nemocí pomocí lékařských obrazů jako lidé. Analýza konkrétně zjistila, že umělá inteligence dokáže správně diagnostikovat onemocnění v 87 % případů, zatímco detekce zdravotnickými pracovníky dosáhla 86% přesnosti. 

S tím samozřejmě vyvstává otázka, jaká je role lékaře v procesu. Stává se postradatelným? Nebo tam má být jen k tomu, aby výsledky interpretoval a “lidsky” sdělil pacientovi? Nazdory technologickému pokroku samozřejmě zůstává důležité zachovat rovnováhu mezi technologií a lidským faktorem, aby pacienti měli přístup k nejlepší péči, kterou moderní medicína může nabídnout.

Dalším potenciálním problémem u používání AI ve zdravotnictví se může stát až přílišná přesnost. Vědci z Oxfordské univerzity nedávno zjistili, že umělá inteligence může pomocí analýzy CT snímků přesněji odhadovat riziko infarktu u pacientů až deset let dopředu, upozornila ČTK. Není těžké si představit, kam se může tato technologie, která je zatím v plenkách, dopracovat: bylo by možné předpovídat nemoci ještě předtím, než existují, ordinovat léky zdravým pacientům, aby se zamezilo budoucím potížím, či dokonce předpovídat rok úmrtí pacienta. Výzkumníci z University of Alberta např. vyvinuli algoritmus strojového učení, který na základě údajů z elektrokardiogramu (EKG) předpovídá riziko úmrtí v horizontu jednoho měsíce, jednoho roku, a nakonec i pěti let. Algoritmus, vycvičený na 1,6 milionu EKG od 244 077 starších pacientů, dosáhl 85% přesnosti. Technologie byla úspěšně otestována během osmi let na 3 393 lidech a u 744 pacientů byla riziková skóre předložena lékařům, kteří změnili léčebný plán u 45 % z těchto pacientů.

Nemyslím si však, že by byl problém v samotné technologii; čísla jsou jen čísla a většinou se nepletou, většinou mají větší důvěryhodnost než omezený úsudek lidí. Avšak když se jedná o lidské zdraví, mohou predikce vzbudit nedůvěru, či mít jakýsi “odcizující efekt” –  nechceme, aby se naše celé životy staly jen jedním číslem v rejstříku, které je předpovězené od data narození. Z tohoto pohledu to pomalu vypadá, že někdy může být ignorance lepší, než vědět všechno. 

Celé odvětví diagnóz s pomocí AI je vzrušující a rychle se vyvíjecící. Jestli ovlivní naše životy pozitivně či negativně, je tak v konečném důsledku na nás. Jediná jistota je, že nám dává do rukou mocný nástroj pro ovlivňování léčby pacientů. 

Abychom však neskončili na negativní vlně, prozatím firmy vyvíjející AI ve zdravotnictví jen kvetou. Např. česká společnost Kardi AI, založená v roce 2022, nedávno získala druhou investici ve výši 1,5 milionu eur (asi 34,5 milionu korun) na rozvoj, informuje CzechCrunch.cz. Startup vyvinul systém pro monitorování srdce s pomocí umělé inteligence. Systém umí přesně vyhodnocovat EKG záznamy a upozorňovat na arytmie. Kardi AI plánuje získat zdravotnickou certifikaci a rozšířit využití umělé inteligence pro efektivnější posuzování stavu pacientů.  

Tak doufejme, že nás technologie nezradí a úspěchy nebudou zažívat jen AI, ale i naše vlastní životy.