Na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podepsali představitelé 134 zemí, včetně Česka, Deklaraci o udržitelném zemědělství, odolných potravinových systémech a klimatické akci.

V prohlášení COP28 se uvádí, že signatářské země čítají na 5,7 mld. lidí (z toho 500 milionů zemědělců) a podílejí se na 70 % celkové produkce potravin. Vyprodukují však 76 % emisí skleníkových plynů v rámci globálního potravinového systému a podílí se 25 % na emisích skleníkových plynů ve světě. A ty bude nutné podle představitelů COP28 snížit.

„Neexistuje jiná cesta, jak splnit cíle Pařížské dohody o klimatu a udržet hranici oteplení planety do 1,5 °C. Musíme se urgentně zaměřit na vztahy mezi potravinovými systémy, zemědělstvím a klimatem,“ uvedla ministryně klimatických změn a životního prostředí Spojených arabských emirátů (SAE), její excelence Mariam bint Mohammed Saeed Hareb Almheiri.

SAE skupují zemědělskou půdu ve světě

SAE už nějakou dobu podporují projekty zaměřené na potravinovou bezpečnost a vlastní potravinovou soběstačnost. Na to poukazuje také Lukáš Zamrzla, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí, který říká: „… místní vláda investuje do farem v zahraničí nebo rovnou skupuje pozemky a zemědělské podniky. V rámci Emirátského projektu Pšenice (The Emirati Wheat Project) SAE už mají 170 farem produkujících 80 tun pšenice pro vlastní potřebu.“

Emirátská ministryně Almheiri v deklaraci COP28 dodala, že: „státy musí vložit potravinové systémy a zemědělství do centra klimatických ambicí… a nynější deklarovaný závazek zemí z různých koutů světa pomůže vytvořit globální potravinový systém, který bude připraven na budoucnost“.

Deklarace COP28 je nejednoznačná v tom, jaké projekty bude podporovat

Podle agentury AP není ale plně jasné, k jakým konkrétním projektům a aktivitám se signatářské země zavázaly. Označení typu vytvoření „regenerativního zemědělství“, které tyto závazky doprovází, jsou často velmi obecné a vágní. Jedná se všeobecně o praktiky, které podněcují zemědělce ke snižování emisí skleníkových plynů. Jiné jsou cílené na hnojiva, zpracování a produkci potravin nebo živočišnou výrobu.

Například Nadace Billa a Melindy Gatesových společně s vládou SAE vytvořili fond ve výši 200 milionů dolarů, který bude „podporovat zemědělský výzkum a rozšíří zemědělské inovace“. Na webových stránkách COP28 se ale nepíše, o jaké konkrétní aktivity v oblasti zemědělského výzkumu a inovací půjde. Nicméně, je možné vydedukovat, o jaké projekty půjde, podíváme-li se na některé současné aktivity Billa Gatese a nadace Gatesových zaměřené na inovace v zemědělství.

Nadace Gatesových podporuje projekty s chytrými rouškami pro krávy

Na začátku tohoto roku nadace Gatesových udělila grant ve výši 4,8 milionu dolarů společnosti ZELP, která s pomocí umělé inteligence vyvíjí chytré roušky pro hospodářská zvířata. ZELP je zkratkou pro Projekt nulových emisí hospodářských zvířat. Projekt podporovaný Gatesem má docílit snížení emisí metanu, a to především u krav a dalších přežvýkavců. Projekty ZELPu podporuje mimo jiné i Evropská komise.

„Naše umělá inteligence je uzpůsobená na detekování tepla, zaznamenání prospěšných podmínek a identifikování nejvhodnějších zvířat s vysokou přesností,“ popisuje představitel ZELPu jejich technologii, která má transformovat přežvýkavci vydechovaný metan na CO2 a vodu.

Někteří farmáři jsou však k podobným inovacím kritičtí.

„To je přesně výsledek toho, když se propojí chamtivost s blbostí,“ uvedl americký farmář Howard Vlieger, jehož rodina se věnuje farmaření po tři generace. Vlieger díky své odbornosti a zkušenostem radí zemědělcům po celých Spojených státech. Vlieger upozorňuje na to, že chytré roušky generují elektromagnetické záření, které by mohly zvířatům uškodit.

Vlieger také říká: „Když se osídlovala Amerika, tak zde běhaly miliony bizonů. Jak to, že jsme tehdy neměli problémy s klimatickými změnami?“ táže se Vlieger.

Díky penězům Gatese se dnes vyrábí i umělé maso

Bill Gates také finančně podpořil firmu UPSIDE Foods, která vyrábí laboratorní maso. Minulý rok americký federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil této firmě prodej laboratorního „kuřecího“ masa pro běžnou konzumací ve Spojených státech.

„Je úžasné, že vyrobené maso je nyní pro americké spotřebitele k dostání,“ uvedl šéf firmy UPSIDE Foods a dodal: „…je to obrovský krok k tomu, abychom vytvořili udržitelnou budoucnost…“

Je libo dát si brouka? Nadace Gatesových je opět u toho

Nejde jen o dotace do chytrých roušek pro krávy nebo do výroby umělého masa, nadace Gatesových také podporuje projekty, které vyrábí potraviny z brouků a hmyzu. Příkladem je americká společnost All Things Bugs (česky zhruba Všechno jsou brouci). Ta je jednou z prvních společností na světě produkující potravinářské ingredience na bázi hmyzu a brouků.

Podle webových stránek Světového ekonomického fóra existuje hned několik důvodů, proč bychom měli zahrnout brouky a hmyz do našeho jídelníčku. Uhlíková stopa hmyzu jen mnohem menší než u chovných zvířat. Přitom nabízí více bílkovin na 100 g než běžné maso.

Podle studie z roku 2018 zveřejněné v britském deníku The Guardian, by „západní země musely snížit spotřebu masa až o 90 %, abychom zabránili globálnímu oteplování na hranici, která by byla přijatelná.“