Tým vědců kolem Jaroslava Janoška z lékařské fakulty na Ostravské univerzitě se rozhodl porovnat nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 u nás a v Dánsku. K tomuto záměru českým vědcům posloužila dánská studie z univerzity v Kodani, která zkoumala podezření na nežádoucí účinky (anglicky suspected adverse effects, SAE) mRNA vakcíny společnosti Pfizer.

Stejně jako dánští odborníci i čeští vědci zjistili zajímavý trend při aplikaci vakcín. Šarže, které byly distribuovány na začátku pandemie, způsobily větší míru SAE než šarže pozdější (graf níže, počet nežádoucích účinků na 1 000 vakcín).

Kromě vakcíny Pfizeru čeští vědci zkoumali také vakcíny Moderny a AstraZenecy.

Vakcíny jsou rozděleny do tří panelů. Horní panel zobrazuje produkty firmy Pfizer, střední panel produkty Moderny a spodní panel všechny ostatní. Každý barevný puntík odpovídá jedné šarži vakcín. Barevně jsou odlišené jednotlivé typy vakcín. Velikost puntíku znázorňuje počet dávek, které daná šarže obsahovala (pozor, škála je logaritmická). Na horizontální ose je datum uvolnění dané šarže na český trh a na vertikální ose je počet hlášení SAE na tisíc dávek dané šarže.

Data českým vědcům poskytl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na základě internetového formuláře nežádoucích účinků, který ústav pro tyto účely zřídil.

Čeští vědci v souvislosti s podobnými databázemi upozorňují na metodický přehled 37 studií, který uvádí, že nežádoucí účinky nahlašuje v průměru jen 6 % jimi dotčených. Britská vládní regulační agentura v roce 2018 uvedla, že „podle jejich odhadů bývá nahlášeno jen 10 % vážných nežádoucích účinků“.

V Česku i Dánsku vedly jednotlivé šarže Pfizeru k podobným SAE

Čeští vědci analyzovali také data devíti konkrétních šarží mRNA vakcín firmy Pfizer, které se použily u nás i v Dánsku.

Porovnání dat z dánské studie a ze SÚKL ukázalo, že i šarže v Dánsku, které byly uvolněny na jaře 2021, vykazovaly mnohem vyšší míru SAE než šarže uvolněné v roce 2022.

Ačkoliv byly SAE u vakcíny Pfizeru v Dánsku mnohem vyšší než u nás, podle českých vědců je na datech vidět korelace. Ta posiluje hypotézu, že se jednotlivé šarže od sebe skutečně něčím liší a že se nejedná pouze o fluktuaci v ohlašování SAE.

Navíc vědci zjistili, že vakcíny, které vedly k větší míře SAE, pocházely paradoxně ze šarží s menším počtem dávek. Například v ČR šarže vakcíny Pfizeru s identifikačním číslem EJ6796 o 9750 dávkách zaznamenaly 5,538 SAE na tisíc dávek. V porovnání šarže s identifikačním číslem FN5519 s 625 950 dávkami zaznamenaly jen 0,016 SAE na tisíc dávek. V Dánsku data vykazovala stejný trend.

Výsledky studie českých vědců byly zveřejněny koncem června 2024 v impaktovaném časopisu European Journal of Clinical Investigation.