Zákonodárci ve třech amerických státech – Arizoně, Kentucky a New Jersey – navrhli začátkem roku 2025 zákony, které by zakázaly geoinženýrství. Nedávno jsme informovali, že podobný zákon projednávají od listopadu roku 2024 také zákonodárci na Floridě. Pokud by došlo k jejich schválení, zákony by zakázaly rozptylování chemikálií či jakýchkoli částic s cílem ovlivnit sluneční svit do ovzduší. Obdobná legislativa začala od 1. července 2024 platit v americkém státě Tennessee.
Evropská komise (EK) plánuje od příštího roku monitorovat u letecké dopravy kromě emisí CO2 také množství sazí či oxidů síry a dusíku. Dle výzkumů tyto chemické zplodiny z letadel vytváří aerosoly, které v atmosféře zabraňují úniku tepla a přispívají k oteplování planety. Tento jev je experty popisován jako náhodné geoinženýrství. To potvrdil i nedávný výzkum britských, německých a amerických odborníků. Čím výše letadla létají, tím více kondenzačních stop
Britský mediální dům The Guardian minulý týden informoval, že Světová zdravotnická organizace (WHO) plánuje zmírnit limity dvou toxických chemikálií v pitné vodě. Jedná se o kyselinu perfluorooktanovou (PFOA) a kyselinu perfluorooktansulfonátovou (PFOS). Obě dvě kyseliny patří do skupiny věčných chemikálií (per- a polyfluorované látky, PFAS). Věčné chemikálie jsou obzvláště nebezpečné, protože se v životním prostředí prakticky nerozkládají. Následně se hromadí v lidském
Ve snaze snížit globální teploty přistupují některé instituce a komerční firmy k velmi neobvyklým řešením. Americká Washingtonská univerzita a startup Make Sunsets například experimentují s vypouštěním chemických částic do mořských mraků či stratosféry za účelem odražení slunečního svitu. Realizují se také různé výzkumy na oceánech. Americký podnikatel Russ George vysypal v roce 2012 do Tichého oceánu sto tun síranu železnatého s cílem podpořit růst planktonu, který by
Německá agentura Reuters informovala, že Evropská komise (EK) plánuje vyjmout dálkové lety z povinnosti monitorovat všechny emise, což je pravidlo, které by mělo začít platit počátkem příštího roku. Letecké společnosti budou nuceny evidovat nejen množství emitovaného oxidu uhličitého (CO2), ale také množství zplodin sazí či oxidů síry a dusíku. Povinnost zavádí kvůli zjištěním Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, že
Tým třinácti vědců z amerických univerzit v nedávném výzkumu zjistil, že lithium-iontové baterie při výrobě a po jejich likvidaci uvolňují do životního prostředí takzvané věčné chemikálie. Věčné chemikálie (per- a polyfluorované látky, PFAS) jsou syntetické chemické látky, které se v životním prostředí prakticky nerozkládají, můžou se hromadit v lidském těle a podle odborníků mohou vést k závažným zdravotním rizikům. Od onemocnění rakovinou přes jaterní problémy, poškození ledvin
Německo s narůstajícím podílem obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu čelí kvůli nepříznivému počasí výkyvům produkce energie. Tento problém se popisuje německým termínem „dunkelflaute.“ Dunkelflaute nastává, když povětrnostní podmínky způsobí, že větrná a solární zařízení produkují málo energie nebo vůbec žádnou. Jedná se především o hustou oblačnost a bezvětří, které přetrvává déle než jeden den. Energetická poradenská firma Aurora ve
Na přelomu února a března proběhlo v Nairobi 6. Environmentální shromáždění OSN (United Nations Environment Assembly – UNEA). Delegáti diskutovali také problematiku geoinženýrství. Některé země UNEA požadovaly plošný zákaz geoinženýrství. Tento návrh nakonec neprošel. Nicméně, delegáti se nedohodli ani na podmínkách regulace geoinženýrství. Pokusy o zastínění slunce tak budou v mezičase pravděpodobně pokračovat. Vypouštění chemikálií do atmosféry s cílem ochladit planetu Nejvíce diskutovanou metodou geoinženýrství je
Světový den divoké přírody je příležitostí k oslavě krásných a rozličných forem divoké přírody a vyzdvihnutí významu ochrany přírody pro lidstvo. Shodli se na tom představitelé 68. zasedání Valného shromáždění OSN 20. prosince 2013 při jeho vyhlášení. Datum 3. března nebylo pro Světový den divoké přírody (World Wildlife Day) zvoleno náhodně. Je to den, kdy
Podpora hmyzích bílkovin, určených pro lidskou výživu, v posledních letech ve světě roste, a to jak ze strany vládních, tak výzkumných institucí. Podle Světového ekonomického fóra existuje hned několik důvodů, proč bychom měli zahrnout brouky a hmyz do našeho jídelníčku. Uhlíková stopa hmyzu je mnohem menší než u chovných zvířat a také nabízí více bílkovin na 100 g než běžné maso. Mnoho
Nová česká multi-mediální platforma zaměřená na šíření hodnotných a nezávislých informací.
