Loading...

Nástup digitálního věku způsobil revoluci ve způsobu, jakým konzumujeme informace. S rozšířením chytrých telefonů a internetu jsou nyní zprávy a články konzumovány převážně prostřednictvím webových platforem. Tato esej se zabývá otázkou: Čtou lidé stále ještě články na webu? Umělá inteligence a webové články Důvod, proč má tato otázka určitou relevanci, souvisí s rozmachem velkých jazykových

V neustále se vyvíjejícím prostředí chatbotů s umělou inteligencí se jako soupeř objevuje Bing Chat od společnosti Microsoft, který slibuje vyšší schopnosti ve srovnání se zavedeným ChatGPT.  Obecný přehled Jak Bing Chat, tak ChatGPT využívají sílu jazykových modelů OpenAI, nicméně Bing Chat je o krok vpřed, protože využívá pokročilejší GPT-4. Níže jsou uvedeny hlavní rozdíly. 

Analogové počítače byly předky dnešních digitálních a první prototypy tu s námi jsou již tisíce let. Třebaže byly vytlačeny digitální technologií, možná v souvislosti s AI zažijí návrat. Přinášíme proto jejich stručné dějiny. Analogové počítače se od digitálních liší tím, že počítají mechanicky – pomocí samotných součástek, z nichž jsou vyrobeny. Jednoduchým analogovým počítačem se

Dell, Intel a Univerzita v Cambridge oznámily nasazení superpočítače Dawn Phase 1, který je nejrychlejším svého druhu ve Velké Británii a spojuje AI a technologii HPC (high-performance computing). Informuje o tom web Artificial Intelligence. Tento superpočítač přibližuje Velkou Británii k tzv. exascale, což je výpočetní práh jednoho kvintiliónu operací za sekundu. Tvůrci plánují vytvořit superpočítač

Vědci se pouštějí do celé řady experimentů, které se dříve zdály nemyslitelné… Ale za použití genetického inženýrství a nanotechnologií se kdysi pouhé teorie začínají realizovat. Některé z nich jsme již popisovali v předchozích článcích. Nyní se zaměříme na genetickou modifikaci komárů za účelem vytvoření imunitní reakce, respektive na realizaci myšlenky využití komárů k vakcinaci. „Používáme komáry jako kdyby to

My sami jsme si nejobtížněji zkoumatelným subjektem, což nás vede k přesvědčení, že jevy jako vědomí jsou neřešitelné. Tím však vzniká prostor pro mystifikaci, jak kritizuje filozof Daniel Dennet  Významný filozof a kognitivní vědec Daniel Dennett ve své knize „Consciousness explained“ předkládá revoluční pohled na vědomí, který zpochybňuje tradiční filozofické názory. Jádrem Dennettovy argumentace je

Stali jsme se součástí takzvaného „internetu věcí“ (anglicky internet of things, IoT). Bezdrátové sítě nám umožňují okamžitý sběr, výměnu a vyhodnocování dat. Mobilním telefonem můžeme zaplatit v obchodě, vyřídit většinu naší komunikace a spustit na dálku „chytré“ domácí přístroje. Různé mikročipy, čidla a senzory nám postupně skýtají nevídané možnosti. Podle webových stránek BBC mají například ženy od roku 2018 k dispozici díky finanční podpoře Billa Gatese antikoncepční mikročip.

ChatGPT může být skvělým společníkem i při učení jazyků či argumentování o závažných problémech. V době umělé inteligence se naše oblíbená služba ChatGPT ukázala být všestranným pomocníkem. Vedle obyčejného odpovídání na dotazy se ukazuje být také vynikajícím nástrojem pro netradičnější účely. Prozkoumáme několik neobyčejných způsobů, jak využít jeho možnosti. Učení se novému jazyku ChatGPT je

Aneb jak se Adornovy a Horkheimerovy myšlenky vztahují k nástupu AI. Esej „Kulturní průmysl: Osvícenství jako masový podvod“ Theodora Adorna a Maxe Horkheimera je základním dílem kritické teorie, spojovaným s Frankfurtskou školou. Tento esej, původně napsaný v roce 1944, uprostřed druhé světové války, a vydaný v roce 1947, přináší pronikavou kritiku kulturního průmyslu a zkoumá

Filosofové od začátku 20. století upozorňovali na vytváření mediálního obrazu, který je značně vzdálený každodenní realitě. Patří mezi ně Heidegger či T. Adorno. Zvláště zajímavý je však Baudrillardův koncept hyperreality, neboť dobře vystihuje podstatu generativních modelů AI. Ty jsou dokonalým nástrojem pro generování symbolů a textů s malým nebo žádným vztahem k našemu každodennímu životu