Ve dnech 22.-24. října 2024 se konal v ruské Kazani summit států uskupení BRICS. Hlavní média a odborníci k summitu uvedli, že vytváří protipól západním strukturám či jeho hodnotám. Kazaňská deklarace, která byla delegáty na summitu přijata, se přitom zavázala splnit mnohé globální cíle a vyjádřila podporu hlavním mezinárodním institucím.
Jeffrey A. Tucker, zakladatel a prezident Brownstone institutu, pro mediální dům Epoch Times napsal: „Zavazuje se (BRICS) ke všem vychvalovaným a módním cílům od otevřenosti přes reciprocitu a udržitelnost až po řízení klimatických změn a nediskriminaci. Potvrzuje věrnost všem módním globálním institucím: Světové obchodní organizaci, Světové zdravotnické organizaci, Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), Organizaci spojených národů atd.“
Zároveň ale upozorňuje: „Jedno slovo se v celém dokumentu nevyskytuje: dolar. A přitom právě toto slovo je hlavním důvodem vzniku dokumentu, summitu, organizace BRICS a mnoha dalších spřátelených zemí. Cíl je jasný. V nejbližší době se tato skupina snaží založit měnovou a obchodní unii, aby se ochránila před sankcemi a politickými intervencemi ze strany Spojených států amerických a zemí NATO.“
„Nový světový řád“
Americký mediální dům CNBC napsal, že se „Rusko bude na summitu snažit protlačit agendu k vytvoření ´nového světového řádu´, která odmítne Západ.“
Izraelská média The Jerusalem Post v titulku o summitu uvedla: „BRICS ukazuje světu, že se vynořuje nezápadní světový řád.“
V podobném duchu analyzovali někteří odborníci závěrečnou deklaraci.
Andrey Kortunov, ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti, nazval deklaraci „manifestem pro nový světový řád.“
A například profesor práva na Ženevské škole pro diplomacii a bývalý nezávislý expert OSN, Alfred de Zayas, pojmenoval deklaraci „manifestem pro racionální světový řád“.
Deklarace podpořila globální finanční instituce, klimatické cíle OSN či agendu WHO
Odstavec 9 Kazaňské deklarace ke světovému obchodu je vyjma použití slova „demokratický“ velmi podobný jako nedávná výzva ministrů států G20 k reformě globálního vládnutí:
„Zdůrazňujeme naši podporu otevřenému, transparentnímu, spravedlivému, předvídatelnému, inkluzivnímu, nestrannému, nediskriminačnímu, na pravidlech a konsensu založenému multilaterálnímu systému se Světovou obchodní organizací (WTO) v jeho centru…“
V odstavci 11 ke globálním financím Kazaňská deklarace říká: „Potvrzujeme náš závazek v podpoře silné a účinné Globální finanční sítě s IMF (Mezinárodní měnový fond) v jeho centru, který by měl mít na základě kvót adekvátní zdroje…“
V odstavci 13 k „Agendě 2030“ OSN deklarace konstatuje: „Zdůrazňujeme univerzální a inkluzivní povahu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelnosti, a že implementace by měla brát v úvahu různé národní podmínky, kapacity a úrovně rozvoje, respektování národních politik a priorit v souladu s vnitrostátními zákony…“
V odstavci 15 se pak věnuje klimatickým závazkům: „Znova potvrzujeme, že cíle, principy a ustanovení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Kjótského protokolu, Pařížské dohody, včetně principů rovnosti a obecného zájmu musí být dodrženy s přihlédnutím na rozdílné zodpovědnosti a schopnosti (CBDR-RC) ve světle různých národních okolností… Posílíme spolupráci v celé řadě řešení a technologií, které přispívají ke snížení a odstranění skleníkových plynů (GHGs)…“
V odstavci 77 k digitální ekonomice deklarace konstatuje: „Respektujeme důležitost vytvoření aktivující, inkluzivní a bezpečné digitální ekonomiky a vnímáme digitální konektivitu jako podstatný předpoklad pro digitální transformaci a také pro sociální a ekonomický růst…“
A v odstavci 93 k organizaci WHO praví: „Opětovně potvrzujeme naši podporu klíčové koordinační roli Světové zdravotnické organizace při zavádění mnohostranného mezinárodního úsilí o ochranu veřejného zdraví před infekčními nemocemi a epidemiemi a jsme odhodláni reformovat a posílit mezinárodní systém prevence pandemie, připravenosti a reakce na pandemii…“