Nikdy nevíte, kdy se to otočí ve váš prospěch. A taky nikdy nevíte, co bude následovat „až tam budete“. Jediné, co je jisté, že jste „teď“, ne „až“.

Byla by škoda ohlédnout se z vrcholu zpátky a uvědomit si, že veškerá naše snaha dosáhnout svého cíle byla doprovázená urputností, strachem „jestli/co když/kdyby“ a myšlenkami „až“, například „Až tam budu, budu si moct oddechnout.“ apod.

Ano, jsou to přirozené stavy, nálady, kdy se v těchto myšlenkách cyklíme, ale není to zdaleka to jediné, co musíme prožívat na své cestě za vysněným životem.

Konzistentnost, trpělivost a soucit sám se sebou. Důvěra v proces, sám sebe/intuici a dopřát si chopit se příležitostí, které jsou za naší komfortní zónou.

To vše vede k tomu, že až svého cíle dosáhnete budeme místo tohoto – „Kdybych býval/a věděl/a, co se mi povede, cestu za dosažením svého snu bych si užíval/a mnohem více…“

říkat toto – „Jsem na sebe pyšný/á a ještě víc jsem na sebe hrdý za to, že ač jsem dělal/a věci, ze kterých jsem měl/a strach a pracovala jsem tvrdě, nezapomněl jsem během cesty za svým snem každý den žít.“

Výběr perspektivy na naši cestu za dosažením svého cíle začíná v naší mysli. Zkuste si s tímto uvědoměním denně pohrávat a pozorujte, jak to ovlivní vaši cestu za vaším snem. 🙂