Zamýšleli jste se někdy nad tím, co se děje s odpadky, které dáváte do popelnice, nebo roztřídíte do kontejnerů? Pro většinu konzumentů jídla a spotřebního zboží existence výše uvedeného končí právě v koši nebo sběrné nádobě u jejich domu. Recyklace a odpadové hospodářství jsou však životně důležité procesy, nechceme-li shnít v odpadcích či zamořit jimi přírodu, jak se bohužel v mnoha koutech světa v současnosti děje.

Ekologicky žili už lidé v pravěku

Podíváte-li se na život pravěkého člověka, ten dokázal z ulovené zvěře zužitkovat téměř vše. Kůže posloužila na výrobu oděvů, z kostí se vyráběly předměty denní potřeby. Pokud nějaký odpad vyprodukoval, byl biologického rázu. První pokusy o recyklaci byly zaznamenány již v době bronzové, kdy se poškozené bronzové předměty přetavily na další použití. Ve starověku Římané a Řekové recyklovali sklo, které považovali za velmi cenný materiál, protože bylo nedostatkovým zbožím. V 11. století Japonci zase recyklovali papír. 

Období středověku mělo k odpadu vlažný vztah

Lidé ve středověku začali produkovat odpadu stále více, přičemž neměli příliš vyřešenou jeho likvidaci. Vykazovali také nedostatek ekologického nadšení. Nebylo výjimkou, že si pitnou vodu kontaminovali chemikáliemi využívanými například v koželužských dílnách. Odpad z domácnosti často ležel na ulici, přičemž byl velkým lákadlem pro hlodavce, jež přenášeli nebezpečné infekční nemoci. Není divu, že se pak rozšířily epidemie moru či cholery.

S průmyslovou revolucí začal růst produkce odpadu

Průmyslová revoluce v 18. století pak přinesla hlad po materiálech pro manufaktury a později továrny. V této době se začala využívat recyklace – například vlny. Ruku v ruce s rozvojem průmyslu a stále většího množství odpadu kráčela nutnost začít ukládat odpad do speciálních nádob a na skládky. Odpad se začal také spalovat. První spalovna byla u nás vybudována v Brně v roce 1905.

Je zřejmé, že jak se vyvíjela lidská společnost a zdokonalovala se průmyslová výroba, zvyšovala se také produkce komunálního odpadu. V současné době průměrný Čech vyprodukuje asi 499 kg odpadu za rok (dle ČSÚ za rok 2019). Nejproduktivnější je Středočeský kraj a Praha, naopak nejméně odpadu je v Karlovarském kraji.

Nakládání s komunálním odpadem

Odpadové hospodářství má za úkol minimalizovat vznik nebezpečných odpadů, recyklaci a odstraňování odpadů. V České republice existuje asi 350 skládek a 3 spalovny komunálních odpadů – v Praze, Brně a Liberci. V celé Evropské unii je provozováno okolo 420 spaloven. Energie získaná z odpadu spálením se využívá k výrobě tepla nebo elektřiny.

Skládkový plyn

Na skládkách působením mikroorganismů vzniká tzv. skládkový plyn, který obsahuje především oxid uhličitý a metan a menší množství sirovodíku, dusíku a dalších plynných látek. Přitom metan a oxid uhličitý jsou hlavními plyny, které vytvářejí skleníkový efekt. Aby se zamezilo úniku skládkového plynu do ovzduší, využívá se odplyňovací systém. Plyn je jímán do sběrných studní a dále se využívá, například v kogenerační jednotce, která současně vyrábí elektřinu a teplo, nebo na polním vysokoteplotním hořáku – fléře.

Průsaková voda na skládkách

Dalším problémem skládek odpadu je průsak dešťové vody do půdy, protože skládková plocha je vystavena působení srážek. Součástí skládek proto je těsnicí systém na jejím dně a bočních stěnách. Průsaková voda je akumulována v jímkách a systémem, který podporuje její odpařování, je vrácena zpátky na skládku. Odpadní vodu je nutné zneškodňovat a monitorovat i po uzavření skládky, protože obsahuje těžké kovy (rtuť, olovo) a kromě nich také amoniak, dusík či chlor.

Proč je důležité recyklovat odpad

Cílem skladového hospodářství je co nejmenší množství toho, co skončí na skládkách. Spoustu z toho, co lidé vyhodí, lze totiž recyklovat a opětovně využít. Platí to plastech, papíru, skle. Spousta lidí ale nedokáže rozlišit, co do kontejnerů na plasty patří, a co nikoliv. V některých obcích se do nich dávají jen PET láhve, jinde veškerý plast.

Neměl by se do nich ale dostat molitan, kabely, podlahové krytiny, lina, PVC, nádoby od léčiv či vícevrstvé obaly (Tetrapack). Obecně platí, že je důležité dodržovat kvalitu třídění. Pokud totiž do kontejnerů na plasty někdo nasype směsný odpad, obvykle celý jeho obsah nakonec skončí na skládce. 

Vědci zlepšují odpadové hospodářství

Odpadové hospodářství v České republice se stává stále více efektivním díky novým technologiím a inovacím. Například vědci z Mendelovy univerzity v Brně se zaměřili na vývoj chytrých popelnic, které je možné sledovat pomocí GPS nebo které dokážou ohlásit vzplanutí vyhozeného odpadu nebo svoji hmotnost.

Důležitost odpadového hospodářství v České republice se také projevuje na politické úrovni. V roce 2020 byl schválen nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., který zavádí nové standardy pro sběr a třídění odpadu a také podporuje vývoj nových technologií v této oblasti.

Článek napsala Jana Fojtíková