Za podpory místopředsedy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Toma Philippa se včera konal kulatý stůl s názvem „Umělá inteligence – výhoda pro české zdravotnictví“.

Kulatého stolu se zúčastnili zástupci z oboru, kteří již s uplatňováním umělé inteligence ve zdravotnictví mají zkušenosti, zástupce ministerstva zdravotnictví či ředitel VZP.

Umělá inteligence by mohla „odbřemenit“ lékaře od administrativy

V prvním příspěvku vystoupil doktor Tomáš Šebek, zakladatel firmy MED21 a člen online lékařské poradny ulekare.cz.

„Stejně tak jak jsme zkrotili oheň, tak nepochybně zkrotíme umělou inteligenci… V medicíně vidím spíše jenom přínosy,“ uvedl Šebek.

Podle Šebka umělá inteligence pomůže v medicíně s logistikou, administrativou a s různými daty, a tím umožní praktickým lékařům více se věnovat pacientům.

Obrovský nárůst umělé inteligence dle něj zaznamenají obory jako radiologie či oftalmologie a přispět má i k rychlému vývoji léků.

Šebek upozornil ale také na nedostatky umělé inteligence, když okomentoval gramatické chyby v jeho prezentaci, kterou si nechal zpracovat umělou inteligencí.

„Vidíte tam ty chyby, které generuje. Není schopna pracovat ani s běžnou angličtinou. Umělá inteligence má své trhliny. Ty se ale brzy zacelí,“ sdělil Šebek.

Nicméně, dle Šebka je umělá inteligence zde a nemá cenu s ní bojovat. Zmínil, že americký Úřad pro kontrolu a ochranu léčiv (FDA) již schválil kolem sedmi set programů umělé inteligence ve zdravotnictví. Programy umělé inteligence se začínají schvalovat i u nás.

Česko má několik úspěšných startupů

V dalších dvou příspěvcích vystoupili zakladatelé dvou českých startupů Lukáš Loun z firmy MAIA Labs a Matěj Misař z Carebotu.

Loun představil umělou inteligenci, která se propojí s běžným endoskopem používaným při vyšetření tlustého střeva. Umělá inteligence pak v reálném čase během vyšetření rozpozná nebezpečné polypy, které by lékař mohl přehlédnout, a které časem mohou stát za onkologickým onemocněním.

Umělá inteligence Carebotu je zase schopná během pár vteřin rozpoznat na rentgenových snímcích jakýkoli plicní nález. Podobný přístroj může být využit i v oboru mamografie. Podle Misaře tato technologie nemá za cíl nahradit lékaře a funguje pouze jako doporučující systém, neboť její výstupy nejsou vždy správné.

„Umělá inteligence tvoří lehce více falešně pozitivních nálezů,“ upřesnil.

Principy a zákony o pro využívání umělé inteligence

Vrchní ředitel pro legislativu a právo ministerstva zahraničí, Radek Policar, se věnoval regulačním opatřením.

„V této oblasti se toho poslední dobou hrozně moc děje a děje se to hodně rychle,“ sdělil Policar o regulačních snahách v různých částech světa a v rámci mezinárodních uskupení.

Za velmi uznávané standardy pro využívání umělé inteligence uvedl principy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Mezi tyto principy patří:

  • podpora inkluzivního růstu, udržitelného rozvoje a blahobytu všech občanů
  • respektování lidských práv a dalších principů právního státu
  • transparentnost sdílení informací o umělé inteligenci
  • bezpečnost umělé inteligence
  • zodpovědnost organizací a firem za vývoj a zavádění umělé inteligence

Podle Policara k těm nejrelevantnějším zákonům pro ČR bude patřit Akt EU o umělé inteligenci, který by měl Evropský parlament schválit tento rok.

V této souvislosti považuje Evropský parlament za nepřijatelná rizika například kognitivní manipulaci s chováním lidí, přidělování sociálního kreditu nebo biometrické identifikační systémy v reálném čase a na dálku.

Pro pojišťovny jsou přínosy umělé inteligence neurčité

V diskuzi následující po řečnících vystoupil mimo jiné Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, který hovořil o úhradové problematice zákroků umělé inteligence. Podle Kabátka umělá inteligence sice zvyšuje efektivitu a ekonomickou výkonnost poskytovatele, „nicméně se zatím těžce hledá průnik jednotlivých zájmů a přínosy umělé inteligence pro pojišťovny“.