Zrod umělé inteligence: 

V 50. letech 20. století vznikl koncept umělé inteligence, v jehož čele stály dvě vlivné osobnosti. Alan Turing, britský matematik a počítačový vědec, vymyslel pojem „univerzálního stroje“, který by byl schopný simulovat jakýkoli lidský úkol založený na inteligenci. Jeho slavný Turingův test, představený v roce 1950, zkouší, jestli by stroj mohl napodobit lidskou inteligenci do té míry, že by byl v rozhovoru nerozlišitelný. Tím položil základy pro hodnocení schopností umělé inteligence.

Mezitím ve Spojených státech John McCarthy vymyslel termín „umělá inteligence“ a v roce 1956 zorganizoval Dartmouth Workshop. Tato událost znamenala zásadní moment v oboru, neboť se na ní sešli přední výzkumníci, aby diskutovali o potenciálu umělé inteligence a stanovili její výzkumný program.

Raný optimismus a “AI winter”: 

Na počátku byli výzkumníci v oblasti umělé inteligence prodchnuti optimismem ohledně potenciálu umělé inteligence napodobit lidské kognitivní schopnosti. Začali vyvíjet první programy pro UI, jako byl Logic Theorist, vytvořený v roce 1956 Allenem Newellem a Herbertem A. Simonem, který demonstroval automatizované uvažování pomocí dokazování matematických tvrzení. 

Avšak zatímco první roky byly slibné, v 70. a 80. letech přišlo vystřízlivění známé jako „AI winter“. Velká očekávání od schopností umělé inteligence se střetla se složitostí a omezeními tehdejší technologie, což vedlo ke zklamání. Financování se snížilo a mnozí se domnívali, že AI příliš slibovala a málo skutečně dokázala.

Renesance strojového učení 

Koncem 20. století došlo k oživení AI s nástupem strojového učení. Výzkumníci vyvinuli algoritmy schopné učit se z dat, což znamenalo významný odklon od expertních systémů založených na rigidních předem stanovených pravidlech. Techniky strojového učení, jako jsou rozhodovací stromy a metoda podpůrných vektorů (SVM), našly praktické využití v různých oblastech. Například spamové filtry začaly používat strojové učení ke klasifikaci e-mailů a výrazně se zlepšily systémy pro rozpoznávání řeči.

V roce 2010 nastalo pro umělou inteligenci transformační období díky sblížení spojení neuronových sítí s tzv. “big data” – databáze tak velké, že jdou analyzovat pouze pomocí počítače. Hluboké učení (deep learning), podmnožina strojového učení, způsobilo revoluci v umělé inteligenci tím, že využívá umělé neuronové sítě s mnoha vrstvami (deep neural networks). Objevily se systémy umělé inteligence, jako je Watson společnosti IBM, který zvítězil v herní show Jeopardy!, či překladač DeepL. Na silnice vyjela samořídící auta poháněná umělou inteligencí. První roky 2. desetiletí 21. století znamenaly začátek integrace umělé inteligence do každodenního života, jak dokládají i virtuální asistenti typu Siri nebo Alexa. 

Současnost

Vývoj umělé inteligence pokračuje i po roce 2020, kdy probíhá výzkum v různých směrech. Porozumění přirozenému jazyku a jeho generování vedlo k rozmachu ChatGPT a dalších LLM (Large language models). Korporace po celém světě investují do AI miliardy a někteří hovoří o tom, že se AI opět stala humbukem.