Že může mít trauma z porodu maminka, jste asi slyšeli. Ale i miminko si v sobě může nést porodní trauma, které pak třeba souvisí s fyzickými neduhy nejčastěji v oblasti hlavy, ale i s kolikou, plačtivostí či špatným spánkem. Jednou z podpůrných metod, které nabízejí pomoc, je kraniosakrální terapie. Jak probíhá a co očekávat?

 

„Dobrý den, Lenko, ráda bych objednala svou šestiletou dceru na kraniosakrální terapii. Měly jsme velmi náročný porod a věřím, že nás to obě dodnes negativně ovlivňuje. Díky moc. IG“

„Dobrý den, 15. 5. se nám narodil syn. Porod byl vyvolaný a v závěru použili kleště. Syn je velmi plačtivý. Není mu dobře v šátku ani v kočárku. Jediné, co má rád, je nošení na ruce na tygříka. Dohromady naspí za den i noc maximálně 10 hodin. Lidé i doktoři mi říkají, že některé děti takové prostě jsou. Ale já cítím tu nepohodu. Ráda bych se objednala na kranio a taky jsem uvažovala o osteodynamice. Jde o podobné ošetření? Co by bylo pro syna vhodnější? Abych to nepřekombinovala. Děkuji, JP“

„Dobrý den, mám v přechodné pěstounské péči miminko (8 týdnů). V těhotenství nechtěné a po těžkém porodu (kleštěmi) opuštěné v porodnici. Vypadá to na problém s krční páteří a asi zkrácené kývače na krku. Cvičíme Vojtovu metodu. Myslíte, že by kraniosakrální terapie mohla pomoct, a třeba i s traumatem z opuštění? Moc děkuji. MV“

Nezpracované trauma z porodu si v sobě dítě může nést celý život

V úvodu jsou ukázky e-mailů, které píší terapeutce kraniosakrální biodynamiky Lence Lorien Kolárové maminky, které tuší, že jejich dítě má poporodní trauma. Trauma z porodu totiž nemusí prožívat jen žena, ale i miminko si v sobě může nést nepřiměřený stres nebo napětí z polohování plodu, dlouhý a těžký porod, tahání kleštěmi, císařský řez, použití chemických látek k vyvolání porodu nebo další. A kraniosakrální terapie (CST) věří, že všechny tyto události mohou způsobit omezení proudění mozkomíšního toku a vystavit nervový systém napětí.

„Novorozeně může čelit desítkám problémů, jako jsou neutišitelný pláč, špatné přisátí, kolika, plynatost, zácpa, žaludeční reflux, špatný spánek u miminka, hypotonie, prořezávání zoubků, ušní infekce a další. Mnohé z těchto problémů mohou být ve skutečnosti důsledky porodních intervencí, jako jsou vakuová extrakce, kleště nebo císařský řez. A mnohým z nich lze skutečně jemně a přirozeně pomoct kraniosakrální terapií,“ říká Lenka Lorien. Kraniosakrální terapie (CST) se řadí mezi alternativní celostní metody a vychází z osteopatie. „Jde o jemnou techniku, která využívá lehký dotek k upravení pohybu tekutin v centrálním nervovém systému a kolem něj,“ říká Lenka Lorien, která tuto metodu s úspěchem používá dvanáct let, a to i u dětí.

 

S jakými problémy může kraniosakrální terapie pomoct?

Lenku Lorien nejčastěji oslovují maminky, které mají plačící a nespavé dítě: „Během sezení často rozklíčujeme, že během porodu došlo k nějaké traumatické události a miminko pláčem vyjadřuje bolest nebo i vztek.“ Další potíže, které u ní maminky často řeší, jsou stáčení hlavičky na jednu stranu a různé asymetrie v oblasti hlavy, problémy s bříškem, s kolikami… „Specifickou, ale poměrně častou skupinou jsou pak rodiče, kteří adoptovali miminko, které biologičtí rodiče nechtěli. Tam citlivým způsobem řešíme přijetí novou rodinou a vytvoření bezpečného zázemí.“ Zjednodušeně řečeno, kraniosakrální terapie se snaží pomoct miminku najít více klidu. Ale jejím druhotným, neméně důležitým úkolem je pomáhat novopečeným rodičům, než se zorientují se své nové roli. Protože když dítě najde víc pohodlí v životě, vzájemné spojení a vazba s rodiči se zpevní.

Jak probíhá sezení a kolik jich je potřeba?

Sezení kraniosakrální terapie si nepředstavujte jako nějaké čarování. V zásadě jde o terapii dotykem, během níž se vytváří bezpečný prostor. Probíhá na masážním stole nebo u rodičů na klíně, dítě je oblečené. „K relaxaci a zklidnění miminka aplikuji různé postupy. Jakmile se dítě uklidní, provádím sérii opakovaných masážních technik, které se zaměřují na specifické oblasti a kosti v těle dítěte – lebka, čelist, spánky a spodní část zad,“ popisuje Lenka Lorien. Během schůzky se snaží zjistit co nejvíce informací o tom, v jakém emočním rozpoložení se dítě vyvíjelo, zda bylo chtěné, jaké bylo těhotenství a porod – zda dítě přišlo na svět přirozeně, zda byl porod vyvolávaný, jestli se použily epidurál, kleště, zda došlo po porodu k odloučení…

„V tomto okamžiku přikládám své ruce na malého pacienta, abych zjistila, zda mozkomíšní mok má plynulý tok a zda dochází k natahování, rotaci a pohybu kostí.  Je to takové sledování na jemných, ale hlubokých úrovních. Mým cílem je vyklidnit nervový systém,“ vysvětluje terapeutka. Stejně jako s miminkem pracuje i s maminkou. Ideálně na individuálním sezení se znovu snaží projít porod a doplnit zdroje, které tam scházely: „Z mé zkušenosti vždy je totiž potřeba ošetřovat oba dva – dítě i maminku. I ta by měla mít prostor zpracovat si traumatický zážitek.“

U batolat a dětí předškolního věku probíhá terapie více dynamicky. Lenka Lorien se snaží dítě zabavit formou hry, aby ho zklidnila. Například si společně hrají s jeho oblíbenými hračkami a při tom se snaží pokládat ruce na tělo malého pacienta. Ošetření velmi neklidných dětí je pak ideální i ve spánku.

Typické sezení pro miminko trvá přibližně 60–90 minut. Počet ošetření konkrétního problému se liší v závislosti na hloubce omezení. Výsledky ošetření mohou nastat za 1–3 dny, protože tato technika patří mezi holistické, tedy celostní metody, které působí pomalu, jemně a do hloubky.

 

„SEZENÍ KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE SI NEPŘEDSTAVUJTE JAKO NĚJAKÉ ČAROVÁNÍ. V ZÁSADĚ JDE O TERAPII DOTYKEM, BĚHEM NÍŽ SE VYTVÁŘÍ BEZPEČNÝ PROSTOR.“

 

Více na lecivy-dotek.cz